HISTORICKÉ OBDOBÍ 1945-1967

Po skončení II. světové války byla činnost obnovena na ustavující schůzi 14.6.1945. Starostou Sokola se stává ředitel ozdravovny František Čech, náčelníkem O. Sládek (hostinský a řezník), jednatelkou Olga Chutná (studentka, matka herečky Veroniky Žilkové). Do jednoty se přihlásilo 57 mužů, 45 žen, 13 dorostenců, 12 dorostenek a 58 žáků.
Činnost pokračovala v původních odborech, jen divadelní odbor se spojil s pěveckým spolkem Květnice. Zájem o cvičení vzrostl, v roce 1947 bylo úspěšné veřejné cvičení, průvod obcí a večerní veselice. Od podzimu 1947 příprava na slet v Praze, kterého se následujícího roku účastní 30 cvičenců. Duší cvičení mužských složek byl bratr Oldřich Sládek, jeho následovatelem pak Václav Procházka.
XI. Všesokolského sletu se zúčastnilo 30 cvičenců.
Aktivní členové z této doby: Fr. Čech, V. Čechová, Lula, Procházka, Sládek st. a ml., L. Špaček, manželé Vlčkovi, M. Vejvoda, J. Jakubec, V. Vojta, L. Gross, L. Chutný, Endlicher, F. Janíček, A. Grossová, sestry Vejvodovy, J. Novotná, J. Ivánek, F. Novotný, manželé Justovi, A. Boleslavová, J. Klátilová, sestry Rybníčkovy, manželé Dundáčkovy, A. Svobodová, Poulová, L. Homolka, V. Misař, L. Muzikant, J. Schwarzbach, Vlček, Vykypěl, Hornochová.

V prosinci 1948 se do jednoty zapojil místní fotbalový klub.

V letech 1949 - 50 se brigádnicky buduje hřiště za obecnou školou a fotbalové hřiště na Trávníkách, začínají se plnit podmínky Tyršova odznaku zdatnosti. Fotbalová jedenáctka se krátce zapojuje do okresní soutěže pod vedením L. Chutného.
Po sloučení všech tělovýchovných spolků do ČSTV si naše jednota ponechala název SOKOL a pokračovala ve své činnosti.
Ustavující schůze se uskutečnila v bývalé místnosti závodní školy práce papírny a prvním předsedou byl zvolen F. Janíček, náčelníkem byl V. procházka, náčelnicí Míla Vejvodová. Dalšími členy výboru pak byli M. Pátek, M. Cibulková, V. Dundáček, I. Pátková a manželé Jakubcovi, kteří rozšířili ZRTV o další oddíly - sportovní gymnastiku a turistiku.
V šedesátek roce nacvičovaly všechny složky na spartakiádu a vystupovaly na společných cvičeních v Tišnově, Lomnici, Kuřimi, Brně a v Praze.
Do této doby spadá také počátek budování sokolovny (kabiny). S velkým elánem se začalo tím, že se bourala budova bývalé prodejny Včela, z níž materiál byl Místním národním výborem jednotě přenechán. Tento se vozil ihned na hřiště a tam byl použit pro stavbu. Zpočátku stavěl, kdo měl ruce, ale postupně zájem upadal a dokončení se protahovalo. Je nutné si také uvědomit, že nebyly finanční prostředky a příspěvky OV ČSTV společně s výtěžky ze zábav na materiál nestačily.
V roce 1967 se TJ v Předklášteří dostává do takové situace, že výborová schůze, která se konala 26.10.1967, byla nucena uvést jednotu na určitou dobu do klidu. V této době měla jednota nedostatek cvičitelů a byl nezájem i ze strany členstva o činnost jednoty.