HISTORICKÉ OBDOBÍ 1912-1941

Založení Sokola Předklášteří, dle dochovaných materiálů z jednoty tišnovské, se datuje do roku 1912. Obec Předklášteří čítala asi 500 obyvatel, většinou dělníků a malou část zemědělců. Byl tu pivovar, cukrovar, velkostatek Porta coeli, papírna, vápenka a další, kde většina občanů pracovala.

U kolébky Sokola a jeho založení stál Rudolf Klátil starší, který byl také prvním starostou. Po dobu I. světové války činnost ustala. Opět se obnovila v r. 1917. Rozvíjela se díky nadšení několika jednotlivců. Byli to zejména manželé Tenglerovi (učitelé), rodina Klátilova (Rudolf), rodina Misařova, rodina Tantýrkova, Ondřej zvaný Pára, učitel Fr. Vrchlabský, náčelník Oldřich Sládek, náčelnice Andělka Svobodová, paní Klátilová - Tolárková, rodina Mičánkova, rodina Chutných, učitelé Sklenář, Metoděj Svoboda a další.

Vlastní místnost sokolové neměli, proto střídali sály, kde se dalo. Byla to hospoda u Sládků, u Trantýrků, u Dvořáčků, cvičilo se v zaskleném úzkém pavilonku tehdejší Masarykovy ligy proti tuberkulóze (zotavovna, nyní zvláštní škola) a později ve školní tělocvičně, kde byli podmínky nejlepší. Nacvičovalo se také u Klátilů na dvoře a B. Klátilová jim při otevřeném okně hrála z domu na klavír. Kromě cvičení (ZTV), hrávali divadla, pořádali besídky a akademie, v ozdravovně a v "Záměčku". Veřejná cvičení a výlety se konaly "Pod kaštany".

Činnost jednoty potřebovala finance, které zajišťoval papírník Karel Kopřiva, továrník, který byl i dlouhá léta starostou jednoty. Dalším sponzorem byla Vlasta Dvořáčková z hospody, která často doplácela na sokolské potřeby, a mnozí další.

Na Všesokolský slet v Praze r. 1926 se nacvičovalo v Tišnově a docvičovalo u Klátilů na dvoře za klavírního doprovodu br. Jaroslava Klátila (Badin). Po tomto sletě se začalo naplno cvičit v Předklášteří. Cvičitelky žactva byly Tenglerová, Svobodová, dorost a ženy vedla Klátilová, Hrbolitá - Pavlíčková, Dočkalová a Tenglerová. Muže vedl Sládek, Tengler a později i mladší cvičitelé, kteří prošli dorostem a začlenili se do mužů - Muzikant a O. Kouřil.

TJ SOKOL pořádá veřejná cvičení Pod kaštany, účastní se okrskových cvičení v Deblíně, Doubravníku, Kuřimi a Dol. Loučkách.

Členky Sokola, které pracovaly v dílně s. Chutné, zadarmo šily cvičební úbory pro žactvo. Na dobré úrovni bylo i družstvo mužů, cvičících na nářadí. Byli to hlavně L. Trtílek, Fr. Radlička, L. Rašek, Jar. Kropát, J. Lieberzeit, a H. Hajný. V létě se cvičilo venku u Sládků a na hřišti Čubrnka. Nářadím byly kruhy a hrazda. Cvičitelé nářaďovců byli dva bratři Klátilové, Fr. Svoboda a Ol. Kouřil. Dále se cvičila prostná, pořadová, šplh a atletika.
Členové jednoty se účastnili na různých závodech, přespolním běhu, na župních akademiích - Česká beseda, na okrskových a župních sletech. Na sletě v roce 1938 cvičilo 30 sokolů.

Jednota měla 4 odbory: divadelní (2-3 představení do roka), loutkářský, branný a zábavní. V její činnosti bylo zapojeno 64 mužů, 42 žen, 29 dorostu, 98 žactva.

Činnost Sokola se neomezovala jen na tělovýchovu. Byla také zaměřena na kulturní a zábavnou činnost. Byly pořádány besídky, divadla, akademie, maškarní plesy, mikulášské nadílky, silvestrovské programy s tématikou na místní poměry a ve spolupráci s tehdejším hasičským spolkem hody se stavěním máje. Při výzdobě a dekoraci sálů účinně pomáhal akademický malíř Viktorin z Tišnova. Nelze pominout také zřízení sokolského kina, tehdy ovšem němého. Promítalo se v sále u Sládků, přičemž obětavě pracoval br. F Radlička. Aktivita kina ustala proniknutím zvukového filmu.
V lednu 1938 byl zřízen lyžařský odbor. Rozmáhá se lyžařská turistika, jezdí se na Čepičce, Černičáku, Šafránici, na nelepečských loukách a lesních cestách.

25.4.1939 byl odprodán sokolský pozemek naproti papírně paní Přehnálkové - Kopřivové. Získaná částka 56.000,- Kč nabídnuta smluně obci jako dar na přístavbu tělocvičny s podmínkou, že v ní sokolské složky budou moci cvičit. Bylo v ní k dispozici i sokolské nářadí, bradla, kůň, žíněnka a pianino.

Druhá světová válka a nástup fašistického režimu u nás přerušila veškerou činnost Sokola i jiných československých spolků a organizací (12.4.1941). Do podzemní protifašistické činnosti se zapojili: A. a F. Vlasák, V. a O. Misař, M. Kučera, A. Pánek, G. Spohr - župní náčelník, a Fr. Svoboda. Poslední dva zaplatili za svoji odbojářskou činnost životem.